Špetka tohoto prášku v ohni vyšle planoucí sloupec křičící k nebi.
Само мало овог прашка у ломачи и ватрени стуб полетеће до неба.
Tudíž obracíme zraky k nebi... a hledáme útěchu v nekonečném Božím milosrdenství.
Sad okreæemo pogled u nebesa, i tražimo utjehu u Božijem beskrajnom praštanju.
Snad zemřel jsem v arogantní důvěře v sebe sama již před věky, a v té chvíli se nahoru k nebi vznesla prosba o jedinou další šanci, takže-- s jasnějším světlem, které sem vnesla smrt, přichází tušení, že život se nevymazal beze zbytku,
Sluèajno, umreo sam drsko samopouzdano pre nekog vremena i, zbog toga, molim se za još jednu priliku da odem dostojanstveno, tako...
Mávala jsem rukama k nebi, aby mě poznala.
Mahala bih nebu da bi ona znala da sam to ja.
Mlha kondenzuje na k nebi směřujícím voskových listech.
Izmaglica se kondenzira na uspravnim voštanim listovima.
NewYorkje nyníměstemvysutých zahrad, tyčících se k nebi.
Njujork je sada grad raštrkanih vrtova.
A když to tady skončí ať už to byl jeden život, anebo jich byly tisíce vzneseme se k nebi a stanou se z nás hvězdy.
A kad ovde ispunimo svoju misiju... Nakon jednog ili hiljadu života, uzdižemo se u nebo i postajemo zvezde.
Pokud si myslíte, že vzkříšení jsou o krok blíže k nebi, pak se připravte poznat svého nového boha.
Ako misliš da su uskrsli korak bliže raju, spremi se da upoznaš svog novog boga.
Když poté přidáte čočku, můžete světlo koncentrovat a poslat ho kam chcete bez zbytečných ztrát, k nebi či kamkoliv jinam.
И кад му додате сочиво, светлост можете послати где год пожелите без икакве потребе да проливате светлост према небу или било где другде.
A on ukázal nahoru k nebi a řekl, "Podívej se, vidíš to?
A on bi pokazao na nebo i rekao: "Gledaj, vidiš li to?
Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
Posle rekoše: Hajde da sazidamo grad i kulu, kojoj će vrh biti do neba, da stečemo sebi ime, da se ne bismo rasejali po zemlji.
I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.
Tada reče Gospod Mojsiju i Aronu: Uzmite pepela iz peći pune pregršti, i Mojsije neka ga baci u nebo pred Faraonom;
Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.
I uzeše pepela iz peći, i stadoše pred Faraona, i baci ga Mojsije u nebo, i postaše kraste pune gnoja po ljudima i po stoci.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
I Gospod reče Mojsiju: Pruži ruku svoju k nebu, neka udari grad po svoj zemlji misirskoj, na ljude i na stoku i na sve bilje po polju u zemlji misirskoj.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.
I reče Gospod Mojsiju: Pruži ruku svoju k nebu, i biće tama po zemlji misirskoj takva da će je pipati.
I vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma přehustá po vší zemi Egyptské za tři dni.
I Mojsije pruži ruku svoju k nebu, i posta gusta tama po svoj zemlji misirskoj za tri dana.
Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
Braća naša uplašiše srce naše govoreći: Narod je veći i viši od nas, gradovi su veliki i ogradjeni do neba, pa i sinove Enakove videsmo ovde.
Slyš, Izraeli, ty přejdeš dnes přes Jordán, abys vejda, dědičně vládl národy většími a silnějšími, než jsi ty, městy velikými a ohrazenými až k nebi,
Čuj, Izrailju! Ti danas prelaziš preko Jordana da udješ i naslediš narode veće i jače od sebe, gradove velike i ogradjene do neba.
Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
Jer podižem k nebu ruku svoju i kažem: Ja sam živ doveka.
Muži pak města Hai ohlédše se nazpět, uzřeli, a aj, vstupoval dým města k nebi, a neměli místa k utíkání sem ani tam; nebo lid, kterýž utíkati počal k poušti, obrátil se na ty, kteříž je honili.
A kad se Gajani obazreše, a to dim od grada dizaše se do neba, i ne imahu kuda bežati ni tamo ni amo; a narod koji bežaše u pustinju povrati se na one koji ga terahu.
Nebo když vstupoval plamen s oltáře k nebi, vznesl se anděl Hospodinův v plameni s oltáře, Manue pak a manželka jeho vidouce to, padli na tvář svou na zemi.
Jer kad se podiže plamen s oltara k nebu, andjeo Gospodnji podiže se u plamenu s oltara; a Manoje i žena njegova videći to padoše ničice na zemlju;
Muži pak, kteříž nezemřeli, raněni byli neduhy na zadku, tak že křik města vstupoval až k nebi.
Jer ljudi koji ostajahu živi bolovahu od šuljeva tako da se vika u gradu podizaše do neba.
Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
Potom stade Solomun pred oltar Gospodnji pred svim zborom Izrailjevim, i podiže ruke svoje k nebu,
Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.
A kad Solomun moleći se Gospodu svrši svu ovu molbu i molitvu, usta ispred oltara Gospodnjeg, gde beše klekao i ruke svoje podigao k nebu;
Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
Tada se pomoli toga radi car Jezekija i prorok Isaija sin Amosov, i vapiše k nebu.
A řekl jsem: Bože můj, stydím se a hanbím pozdvihnouti, Bože můj, tváři své k tobě; nebo nepravosti naše rozmnožily se nad hlavou, a provinění naše vzrostlo až k nebi.
I rekoh: Bože moj! Stidim se i sramim se podignuti oči svoje k Tebi, Bože moj; jer bezakonja naša namnožiše se svrh glave i krivice naše narastoše do neba.
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Da bi mu visina doprla do neba, i glava se njegova dotakla oblaka,
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
Dižu se do nebesa i spuštaju do bezdana: duša se njihova u nevolji razliva;
Hojili jsme Babylon, ale není zhojen, opusťme jej, a poďme jeden každý do země své; nebo až k nebi dosahá soud jeho, a vznesen jest až k nejvyšším oblakům.
Lečismo Vavilon, ali se ne isceli; ostavite ga, i da idemo svaki u svoju zemlju; jer do neba dopire sud njegov i diže se do oblaka.
Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země.
Najposle dodje preda me Danilo, koji se zove Valtasar po imenu boga mog, i u kome je duh svetih bogova, i pripovedih mu san.
A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
I pogledavši na nebo uzdahnu, i reče mu: Efata, to jeste: Otvori se.
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
A carinik izdaleka stajaše, i ne htede ni očiju podignuti na nebo, nego bijaše prsi svoje govoreći: Bože! Milostiv budi meni grešnome.
To pověděv Ježíš, i pozdvihl očí svých k nebi a řekl: Otče, přišlať jest hodina, oslaviž Syna svého, aby i Syn tvůj oslavil tebe;
Ovo govori Isus, pa podiže oči svoje na nebo i reče: Oče! Dodje čas, proslavi Sina svog, da i Sin Tvoj proslavi Tebe;
Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
I andjeo kog videh gde stoji na moru i na zemlji, podiže ruku svoju k nebu,
Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.
Jer gresi njeni dopreše tja do neba, i Bog se opomenu nepravde njene.
0.88331699371338s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Само мало овог прашка у ломачи и ватрени стуб полетеће до неба. 